Mefistofeles v prvním díle Goethova Fausta
Zpočátku pes černý, který díky kouzel Fausta vezme si na sebe formu lidskou. Vypadá jen jak šlechtic další: sako hedvábné, noblesně červené a zlaté oblečení, pírko za kloboukem, meč. Zprvu vyděšený, avšak normálním životem znuděný Faust se s Mefistofelem do řeči dá.
Návrhy jeho, Fausta nabádají. Ať přidá se na stranu magickou. Podlehne Faust Mefistofelovi. Zasahuje Mefistofeles neustále do čisté kouzel plné magie. Smlouvu uzavírají. Klidu dosáhne-li Faust a uspokojení za kouzel ďábla, duše jeho peklu propadne. Tím přináší však jen utrpení, zlo a lidem škodí.
Všechny myšlenky krásné, božské snižuje Mefistofeles na úroveň pozemskou, až pekelnou. Již duchovní není. Jen nuda víru v Boha doprovází. Čarodějnickou kuchyni navštíví ti dva. Faust však ohromen jí není. Poznává Faust lásku k děvčeti. Však převádí on vzápětí lásku na míru necudnou.
Milá jeho popravena však jest. Faust od vlivu Mefistofela osvobozuje se hned.
Mefistofeles chápe lidské podmínky mnohem blíže k realitě. Bída člověka je mnohem všudypřítomnější, než Faust tuší a toho Mefistofeles využívá. Dává Faustovi falešné naděje na možnost dosažení vysokých ideálů. Díky tomu, jak je Mefistofeles dlouho na světě, je opravdový znalec života a lidské přirozenosti.
K ovlivnění lidského konání je někdy potřeba destruktivní cynismus, a jindy pozitivní podpora a optimistické nadšení, obojí má člověka vyprovokovat k hledání dalších impulsů v životě. Mefistofelovy úmysly, jsou však doprovázeny především ostrou kritikou a negativním přístupem, což paradoxně urychluje Faustův duševní rozvoj.
Takto je to i v současném životě. Člověk je přeci v životě často vystavován těžkým podmínkám, což je podle mě jedna z příležitostí, jak může lidská duše vyspět.
Mefistofeles je komplexní charakter (jak sám o sobě říká: „té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná“). Je duchem zla, ale je chytrý, chápavý (i když nedokáže pochopit kosmickýřád světa, který Bůh stvořil), zkušený, a proto pro člověka velmi nebezpečný zástupce pekla.
To jen tak „nějaký“ bůh nedokáže.
DE
