<
>
swopdoc logo
Download
a) trade for free
b) buy for 1.18 $
Document category

Tutorial
Others

University, School

OEGP Prague

Grade, Teacher, Year

8, 2,2,3,2,2

Author / Copyright
Text by Didier M. ©
Format: PDF
Size: 0.09 Mb
Without copy protection
Rating [details]

Rating 4.0 of 5.0 (1)
Live Chat
Chat Room
Networking:
0/0|0[-3.0]|0/1







More documents
Deutsche Schule Prag Jan Aubrecht „Éčk­a&#­8220; aneb přídatné látky v potravinách Facharbeit im Kurs Chemie Klasse 11a, Schuljahr 2009/2010 Fachlehlerin: Frau Kettnerová Inhaltsverzeich­nis­: 1. Důležité pojmy 2. Co to jsou „éčk­a&#­8220; 2.1 Historie 2.2 Druhy „éče­k&#­8220; 3. „Éčk­a&#­8220; a legislativa 3.1 Jak je to v Česku 3.2 Zákony v evropské unii 4. Jsou „éčk­a&#­8220; škodlivá? 4.1 Testování přídatných látek…
Pragmatické chování Korupce jako pragmatické chování na rozdíl od ostatních charakteristik zahrnují také aktivity korumpujících občanů a nesoustředí se pouze na zkorumpované osoby ve veřejných funkcích. Příkladem pragmatického vymezení korupčního chování je například formulace dle návrhu konvence OSN o postupu proti korupci, v němž je za korupční jednání považována „nabídka, slib nebo předání jakékoliv výhody jako nepřiměřené pohnutky pro výkon povinností a vyjednávání, požadavek, přijetí jakékoliv takové výhody…

Blanka

Chtěla jsem se jen lišit, a to mi přineslo mnoho problémů. Člověk by neřekl, jak je to těžké.“ Vidíme Blanku procházet večerní Prahou a nakonec zůstane sedět na kameni a před ní kýčovitý pohled na Prahu.

Blanka zvedne mobil. Její kamarádka na Facebook nahrála twerkovací video na píseň wiggle. Těsně potom jí napíše: „nezkusíš to také?“ opět se ozve vnitřní hlas: „svět je úplně jiný, než bych chtěla, nic není takové jaké to má být, všechno je špatně, nevím, co mám dělat…“ Najednou vidíme Blanku promlouvat s jejím psem.

Monolog nerušeně pokračuje. „Všechny moje kamarádky se chovají jako laciné štětky a po mě chtějí to samé…“ Pes nechápavě otočí hlavou na stranu. „Ty jsi mi vždycky rozuměl,“ prohlásí Blanka. Dalšího dne ve škole je její spolužačka středobodem zájmu. Před školou ji všichni kluci obletují. Zajde za roh a tam najde dvě její staré kamarádky, jak pokuřují a baví se o ní.

Přijde akorát když jedna říká druhé, že ve zlatých stránkách našla zvěrologa Bajaju, který by pro ni mohl přijet na bílém koni. Blanka zpomalí, až zastaví, otočí se a se smutkem zvolí jinou cestu. Dojde domů. Její otec stojí ve dveřích a vyptává se, na komplikovaná témata okolo videí, kluků apod. Blanka to nakonec znechuceně nevydrží a vydá se ven.

Její otec se jen podívá na zavřené dveře a zakroutí hlavou.

Další záběr už je v Zimě. Blanka se naštvaná prochází. Nakonec si sedne na polorozpadlou lavičku pod budovou Odkolku, dlouho zavřené pekárny.

Chvíli tam sedí a přemýšlí. Najednou do záběru vejde jedna její kamarádka, která ji ještě nikdy “nezradila“, Sofie. Ta si k ní beze slova přisedne. Po nějaké chvíli prohlásí: „Špatnej den, co.“ Blanka se jí svěří jen krátce o tom, že nechce patřit do tohoto světa. Sofie jí se slovy „na to zapomeneš“ pozve na mejdan. Ovšem výraz slova mejdan okecá tak, aby vypadalo neškodně.

Blanka se slzami v očích přikývne.

Free of charge
Download
Scénáře a ostatní informace
Click on download to get complete and readable text
• This is a free of charge document sharing network
Upload a document and get this one for free
• No registration necessary, gratis

Otevřou se dveře a Blanka vejde na zmíněný mejdan. Z jejího pohledu vidíme Sofii se skleničkou vína v ruce, jak ji bujaře vítá. V rámci přivítání ji uvede slovy: „hele kdo je tady!“ Jako odpověď se jí dostane pouze hlášky „jasně, Tris“ na to se Sofie oboří a dozví se, že to zjistí, proč jí vlastně někteří říkají Tris.

Blanka se zeptá Sofie, jak jí něco podobného může pomoci zbavit se deprese. Jako odpověď dostane do ruky lahev zelené. „Neni to trochu moc?“-„ani náhodou“ škyt

Další ho dne ráno se Blanka probouzí s poloprázdnou flaškou absintu v ruce.

Záběr se oddálí a prozradí, že ho nevypila ona, ale někdo jiný, kdo leží těsně vedle ní a drží lahev za hrdlo. Blanka Vstane a opustí byt.

Před školou. Blanka pomalu odchází. Za ní se hlouček třídních outsiderů nejprve trochu postrkává a potom se slovy „běž!“ jednoho kluka vystrčí a ten dohoní Blanku a optá se jí, jestli by ji mohl někdy někam pozvat.

Blanka váhavě odpoví, že ano.

tak tys přišla!“-„ano, já jsem přišla“. Blanka je opět v jiném bytě, tentokrát v kolektivu, který většina jejích kamarádek odsuzuje. V bytě je směs šprtů a pacifistů, kteří nepatří mezi „alfa“ chlapecký kolektiv a několik dívek, které jsou buďto rovněž šprtky, nehezké, nebo jednoduše hloupé. „Alespoň mě nebudete nutit do zelené…“ prohlásí blanka.

Její kamarádi, které měla předtím, ji již nepřijmou a mezi outsidery jednoduše nepatří.

Znovu ji potkáváme před rozpadlou pekárnou. Tentokrát se vedle ní objeví někdo, koho dlouho neviděla. Ukáže se, že je to kluk, kterého sociálka vyhodila z jejich školy.

Ten se jí zeptá na to samé, co Sofie. Nakonec zapálí Joint a podá jí ho. Ona chvíli přemýšlí, ale je natolik zdrcená, že ho příjme. Po dokouření onoho jediného jointu se onoho kluka zeptá, jestli nemá víc a vlivem drogy, které ještě nikdy nečelila, řekne i několik komplimentů na jeho osobu. S prohlášením „vím, kde seženu víc“ odcházejí ze scény.

Po velmi krátké době dostane domácí vězení a může jen do školy.

Cestou domů si to vezme oklikou přes hrad a tam potká onoho kamaráda jak zamyšleně s lehce blaženým úsměvem hledí na Prahu.

Zeptá se ho, jestli nemá něco, čím by si zpestřila domácí vězení. Záběr pohledu kluka. Praha, nad kterou letí obří kuře. „jó, něco bych měl…“ slova se kterými jí věnuje zhruba 10g marihuany.

Blanka doma dělá pokusy s nově nabytým “matrošem“. (pouze jeden či dva záběry balení.) Následně k ní domu vejde její otec a otevře dveře od jejího pokoje.

V pokoji je zakouřeno a Blanka se rychle zvedá, aby svému otci cosi zdělila. Ve chvíli kdy se mozek snaží rozpohybovat pusu, nějak nezvládá kontrolovat ruce, takže jedna ruka začala volně tápat po pokoji. Když se mozku podařilo uklidnit onu ruku, druhé se to nelíbilo a vydala se na procházku ke stropu. V tu samou chvíli jistá část mozku vyprodukovala omluvnou větu: „jó banán, to je dobrá věc!“ zvládla ústa bez problému.

Příběh pokračuje Blankou na lavičce před ředitelnou.

Z ní záhy vychází její otec s deskami nadepsanými “individuál“. Další záběry budou zastihovat Blanku, jak se nudí nad učením a vybírá minibar svého otce a nakonec vylézá oknem ven.

Film končí záběrem na Blanku okolo 30tky, jak sedí pod mostem mezi bezdomovci a čuchá aceton. „tak to vidíte, …“ prohlásí směrem do kamery a odmlčí se na deset sekund, potom příjde stmívačka a titulky
Jiná Interpretace


První záběr míří na nebe plné hvězd.

Potom se kamera pohne a odhalí širé zasněžené pláně Sibiře. Kamera stále klesá, až odhalí plátěný stan, před kterým stojí lavička a na ní dva zarostlí Rusové okolo pětatřicítky, kouřící trávu a popíjející vodku přímo z lahve. Třetí stojí u dalekohledu, na kterém ze strany velmi jasně stojí: Zorki. „Tak co tam vidíš…“ vykřikne jeden ze sedících ukazujíc s flaškou v ruce. „Zas ňákej král?“-„Chuj!“ se ozve od dalekohledu s trochou ožraleckého chrápnutí. „No tak čo tam vidíš?“ pro změnu řekne druhý sedící mudrc. „Hovno jsou mraky.“-„Co kdybychom rozbalili, to…“-„co?“-„no to… takovýto, no to“ Po chvilce přizvali i obsluhovače dalekohledu a vytáhli vodní dýmku.

V dalším záběru je vidět tři čmoudící zarostlé Rusy čadící jak temelín jedoucí na voze, ze kterého na všechny strany čouhají rostlinky trávy, do města betlému.

Ve městě v tu chvíli bylo pozdvižení, protože jedenáctiletá Marie porodila. V tu chvíli se objeví titulek s hebrejským výrazem ‚neposkvrněná‘ a jeho překlad. Potom se z překladu, tedy slova ‚neposkvrněná‘, stane druhý význam a to ‚mladá‘. Tři zhulení Rusáci se zlatými řetězy přilezou do světnice, kde mlaďoučká prvorodička nedokáže získat trochu soukromí.

Zezadu ji podepírá Josef, o celých několik let starší než jeho nastávající. Tři zasmrádající skorogangstři s jointy v pusách si rychle vyklestí cestu davem. Když dojdou ke kolébce, podívají se nejdříve na brečící děťátko, které se až do jejich příchodu neustále někdo ošahával a chudák Marie s tím nedokázala nic udělat.

Marii to postaví na nohy a Josef zmizí za sloupem se slovy: „jo, boží syn! To je ono“ vlastně zmizí ze scény tak, aby nebylo poznat, že ojel jedenáctku (nebo desítku?). Většina lidí nacpaná do chýše ztichne. Někde za chýší se ozve šepot, jak se novina šíří.

Marie má stejně staré přátele jako je ona sama.

Jeden z nich bydlí na druhé straně a chtěl si z ní udělat srandu, když se převlíknul za beránka. Chudák skrz převlek pořádně neviděl a kvůli posvátnému tichu, které předurčovalo příchod dalšího společenství tykve, nevěděl, že před Mariinou světnicí, kterou sdílela s Josefem, je tolik lidí. Další z návštěvníků, který do teď rovněž nebyl moc aktivní, si ho všimnul, ale už nerozeznal, jestli je to převlek nebo zvíře.

Lukáš 3:33] Marie ale nakonec rozhodla.


Historie počítačů

jako první přišli analogové, čistě mechanické počítače.

Podle většiny zdrojů na internetu se mezi první počítače počítá abakus, což byla hliněná tabulka využívaná jako počítadlo. A přitom první zařízení, které bychom dnes definovali jako počítač, je Antikythérský mechanismus, jenž byl schopen počítač sluneční erupce, pohyby planet, atd. Tento analogový počítač pochází z 2. stol.

Před Kristem, ačkoliv je několik nezvratných důkazů, že podobné přístroje existovaly i předtím.
Pod hlavičkou „historie počítačů“ sice najdeme hromadu počítadel a jednoduché stroje, které uměli pracovat s několika programy, ale první počítač, který by obstál dnešní definici slova „počítač“ byl Colossus. Tento počítač z roku 1943 byl sice úspěch, ale jeho jedinou funkcí bylo šifrování a dešifrování, proto bych se ráda posunula k prvnímu počítači s tranzistorovým procesorem.

Podle dlouhověkého rádce wikipedie je dalším skokem počítač EPOS 2 z roku 1962 a následně ZPA 600 „z 60. let“, avšak podle odlišného zdroje zde máme PDP-8 z roku 1965. Tolik k druhé generaci počítačů, neboť zde máme ještě tři.
Od šedesátých let známe multitasking, výpočetní výkon procesoru je chronologicky rozdělován tak, aby mohlo běžet několik aplikací najednou, s čímž úzce souvisí zavedené pojmu proces.
První mikroprocesor uvedený na trh byl 740kHz procesor Intel 4004. Od té chvíle platí Moorův zákon.

Výkon procesorů se každé dva roky zdvojnásobí. První grafickou kartu vyvinulo IBM, firma jenž je pro vývoj počítačů ikonická, další byla firma 3dfx, která částečně prorazila s řadou Voodoo, avšak ta byla velmi brzo odkoupena společností nVidia. Na druhé straně stála společnost ATI, a vedle ní AMD, které ji nakonec odkoupilo. Dnes se o první místo ve výrobě grafických karet přetahuje AMD a nVidia a právě v tento okamžik má AMD na vrh díky kartě R9 295X2, která je oproti jádru TITAN-Z od svého soupeře, levnější a o něco výkonější a pokud hovoříme o extrému, tuto kartu, která sama o sobě obsahuje dva plnohodnotné grafické čipy zapojit ve čtyřnásobném zapojení, takže získáme 22528 stream procesorů (nebo také pixel shader procesorů), 32GB GDDR5 paměti, atd.
Další důležitou součástí počítače je pevný disk.

U disku se specifikuje rychlost čtení a zápisu (u dnešních harddisků mezi 80-120MB/s u SSD disků 400-600MB/s a u speciálních SSD disků až 3200MB/s) a IOPS jednotky (hledání místa, kam nebo odkud se hýbe se soubory- u běžných disků to bývá okolo 150 IOPS, u SSD 40,000 – 60,000 IOPS a u speciálních disků 252,000 IOPS). Rychlost disku samozřejmě závisí na rychlosti sběrnice a programu, který disk ovládá.

U SATA III (dnes nejpoužívanější sběrnice) je sice napsáno 6GB/s, ale když se nad tím tak zamyslíte, tak byste v jednom SATA III portu mohli mít zapojeno 10 disků, a maximální rychlosti nedocílíte tak jako tak. Nejpodivnější je tak existence thunderbolt portu, který dosahuje rychlosti 20GB/s
Další důležitou součástí počítače je operační paměť.


Legal info - Data privacy - Contact - Terms-Authors - Terms-Customers -
Swap+your+documents